Jsem žena, jako Božena, ne feministka… a umím lásku… milovat

21. 1. 2021
Selina

Wow… tak tohle je jeden z největších českých doznání – dokumentů, který ve mě vyvolal hluboké zamyšlení. Téma, nad kterým se pozastavuji a řeším poslední měsíce víc než jindy. O ženě, která byla sama sebou, v srdci stále svobodná a nechala projevit svůj potenciál. Zhlédla jsem silný příběh odvážné ženy, první díly českého filmu Božena, o Boženě Němcové. A možná tento film vyvolal hodně smíšených pocitů v mnoha ženách.

Sedím ve svém oblíbeném žlutém křesle a jsem ponořená do svých myšlenek, jak jsem chtěla tento život žít, jak se na mě podepisuje historie a jak se cítím teď. Božena se uměla prosadit, předat světu to, co v sobě měla, co pokládala za důležité… a že to tedy uměla, vždy s láskou. Neměla vždy jednoduchou cestu k projevení se. A právě ta těžší cesta k něčemu byla, vydala ze sebe to nejlepší, co mohla nabídnout. Věřte mi, není to jen o ženě, jak se možná domníváte, je to o celku, co jsme společně napáchali. Ženy na ženách, ženy na mužích, muži na ženách, muži na mužích. Už není ale co si vyčítat, vytahovat třísky, které jsme si vzájemně zadřeli. Už jsme řešili dost dlouho kdo a jak se ke komu choval, už jsme proboleli dost trápení. Ženy i muži.

Ne, nejsem feministka, nikdy jsem nebyla. Jen jsem si vždy přála, aby se mi dostalo stejného uznání jako třeba mužům kolem mě, i když jsem ráda ženou a hraji svou ženskou roli ráda. A to i když jsem nebyla například vynikající matematik, obchodník nebo logistik… Jako ženě, která žije s intuicí, dokáže vyčíst mnoho věcí z okolí, aniž by musela znát nějaká pravidla, jak se co má dělat. Žena, které úcta náleží stejně jako mužům, nejen proto, že umí rodit děti… Vím, že nyní to žiji.

Toto jsou stará témata, dávno už probíraná, často pak právě přeběhnutá k extrémismu, již ke zmíněnému feminismu nebo jinému genderovému stereotypu.

Božena vždycky chtěla žít život podle sebe. Bez manžela, nechtěla se vdávat, protože v té době to znamenalo zajetá pravidla, kde hlavní slovo má vždy muž. Věděla to, a přesto do toho šla. S podmínkami, protože neznala lásku k muži. Znala ji jen z knih… A i přesto, že v manželství byla a vykonávala povinnosti ženy, její vnitřní svoboda a touha mít i svůj kousek světa pro sebe, jí pomohla žít i „svůj“ život. Všichni můžeme, nazývám to „Má pravdivá esence, moje sebeláska, nechť se projeví ve své autentičnosti“…

Vidím stále Boženu stát na skále se zavřenýma očima, jak prožívala sluneční paprsky slunce a cítila vítr na své kůži. Její kousek svobody, který zažíváme všichni, jen každý v jiné míře a intenzitě. Stejně tak se vidím i já ve své svobodě a lásce, když chci, umím plynout jen s podporou elementů…

Božena – Bohem obdařená… „Já nejsem ničí, jsem svoje. Kdybych někomu patřila, nemohla bych milovat…“ řekla. Byla odvážná, když zastavila splašené koně… Byla upřímná a našla v každé chvíli něco, co nás obohacuje. Božena uměla milovat. Ženy i muže, pravdivou láskou… nenaučila se to z těch knih. Našla ji v sobě a mohla tedy prožít tu pravdivou lásku. Láska ženy… láska a láskyplná hra se slovy jako mezi Boženou Němcovou a Václavem Bolemírem Nebeským, to je láska, která se nedá popsat slovy. A skrz tu lásku došla k moudrosti, věřím v to.

Božena našla svého kolibříka v srdci – lásku k sobě, k tomu nejvyššímu, protože my jsme zdroj, a proto dokázala spoustu věcí, které chtěla. To byl její projev, její esence, která navštívila tuto Zemi a přispěla svým darem…

Ať jsem žena nebo muž, žiji ve svobodě, lásce a moudrosti, nic vyššího není… (?)

Selina

Inspirováno příběhem Boženy Němcové, z filmu Božena (můžete vidět na ČT)

Okomentuj článek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *