Nic nezůstává stejné

12. 11. 2020
Selina

Dnes ráno jsem viděla další z mnoha nádherných fotek z Peru (níže). Tyto jsou z Cusca, jak horské město vypadá večer a jak žije, zavzpomínala jsem. Ihned mě zaujala první fotka, nad kterou jsem se pozastavila na hodně dlouho. Zkoumala jsem muže, který si mě přitáhl svým výrazem ve tváři. Přemýšlela jsem, jaký je asi jeho příběh. Nevypadá na Peruánce, ale podle všeho tam delší dobu žije nebo nějakou chvíli pobývá? Jeho oči jsou na první pohled smutné, ale cítím tam uvolnění, bere vše jak je, přijímá a nic neřeší…? Naopak jeho koutky úst značí pohodu, náznak úsměvu. Jakoby by byl v jiné dimenzi… Asi je. Pro mne je tento člověk spokojený, i když má na sobě trochu otrhanou deku, jen jakési pantofle, i když je tam v těchto dnech večer jen kolem 10°C. Krásně ho ochraňuje pás, na kterém je symbol propojení, zemského i nebeského, živlů, je to střed všeho, též symbol Slunce Inti, je to velká síla a mám pocit, že tento člověk s tím souzní, ví, co na sobě nosí… zajímalo by mě, co má v tom červeném balíčku, zabaleném v látce z coca coly. Třeba to Peruánec je, ale první dojem mě přiměl k přemýšlení. Kde asi žije, co je pro něj důležité, jaký je jeho život…?

Jedno bylo pro mě na konci mého přemítání zásadní, že mám z něj dobrý a příjemný pocit. Jde si svou cestou, se svými ideály, něco si nese, jeho životní nit se stále přede, vstříc novým zítřkům a to je to krásné. Nic nezůstává stejné, všechno jde stále kupředu. Často si vzpomenu na lidi v Peru, jak jsem je vnímala, vyměňovala si s nimi úsměvy a cítila se s nimi v otevřenosti a v bezpečí. A na tom záleží…

🙏

Selina

Okomentuj článek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *